Přestože nanotechnologie doposud do našeho běžného života nepronikají, zkoumání struktur tvořených jen malým množstvím atomů či molekul probíhá velmi intenzivně. Největším hitem jsou neustále uhlíkové nanotrubičky, miniaturní protáhlé válce s dutinou o průměru desítek nanometrů, tvořené atomy uhlíku. I když teorie připouští, že obdobné útvary může vytvářet i bor, přes usilovnou snahu se něco takového doposud připravit nepodařilo. Mnohem úspěšněji si vědci počínají při přípravě válcovitých útvarů atomárních rozměrů, leč bez vnitřní dutinky, tzv. nanodrátů (nanowires), jež vykazují unikátní elektrické či optické vlastnosti a stávají se stavebními prvky nanotechnologických zařízení.. Možnosti jejich užití sahají od elektroniky až po tkaniny či látky vystavené extrémnímu namáhání. Metodu jejich přípravy ve velkém vypracovali technologové z University of Louisville pro křemík, uhlík, oxidu či nitridu galitý. Narůstají z par na tenkém filmu z roztaveného galia. Změnou podmínek v reaktoru lze kontrolovat jejich růst. Skupině Charlese Liebera z Harvardovy Univerzity se dokonce podařilo připravit nanodrát tvořený několika vrstvami materiálu, např. z germaniového jádra obaleného křemíkem nebo trojvrstevný z křemíku, izolační vrstvy oxidu křemičitého a germania. K jejich přípravě použili tradiční technologii depozice z par na zlatých klastrech.

Průlomem v oblasti nanotechnologií může být ochranný oblek americké firmy Demron, který chrání proti rentgenovému a radioaktivnímu záření, a to alfa, beta i gama. K podobným účelům se dosud používají olověné vesty. Nový oblek je lehčí a poskytuje lepší ochranu. Dle údajů firmy, která podrobnosti pečlivě tají, byl zkonstruován na základě nejnovějších nanotechnologických poznatků.